Zvěřinec
SAVART NENÍ JEDINÝM ZVÍŘECÍM ČLENEM NAŠÍ RODINY
Patří k nám také:
Černý kříženec labradora Terry Fox Mulder, narozený v srpnu 1997. Miluje společnost, spokojený je kdekoli mezi lidmi, je naším nerozlučným společníkem na vandrech a výletech. Zvládá bez problémů cestování autem, vlakem, tramvají, trolejbusem, autobusem. Přežil i splavení Berounky na nafukovacím člunu. Stále má rád děti, hry, ale s přibývajícími léty i svůj klid. Stejně jako Savart je i Terry dárkem od mého bývalého přítele.
1.7. 2011 - na Terrym se čím dál víc projevuje jeho věk, koneckonců mu v srpnu bude už 14 let. Jediné, co se nezměnilo, je jeho neutuchající touha dělat štěňata, kvůli které je stále schopný i přes ploty skákat.
Terry zemřel v zimě 2014.
Typická bílo-mourovatá kočka domácí zvaná Koule nebo Kulička, narozená na apríla 2004. Bydlí a spí s Terrym v boudě na zahradě, jsou nerozlučnou dvojicí. Pokud Terry s námi odcestuje, Kulička čekává za vraty, smutně vříská, a při návratu Terryho láskyplně vítá. Mě nevítá. Ke mně se lísá, jenom když jí nesu něco dobrého.
V době, kdy jsem s dvojčaty nastoupila na rizikové oddělení do nemocnice, Kulička od nás odešla. Ráda mi lehávala na břichu, a v době mého těhotenství se držela doma. Asi se nevyrovnala s tím, že najednou doma tak dlouho nejsem. Bohužel ani nevíme, jestli ještě žije.
Černo-zrzavý králík Jimmy se svěšenýma ušima. Údajně měl být zakrslý, ale úspěšně to před námi tajil. Má sestra mi ho předala se slovy, že u nás mu bude určitě lépe, než u ní. Byl to opravdový mazel, ale pil mi krev velmi hlasitým lomcováním s klecí, když se chtěl proběhnout (resp. vyvalit pod topením v kuchyni), dupáním a vyhazováním pilin. Nerad se fotil a buď zdrhal nebo chtěl ochutnat objektiv... Jimmy 28. července 2009 během tropických veder zemřel.
Zrzavo-bílé rosetové morče Skřítek. Nejdivočejší prcek, jakého ve zverimexu měli, jeho ochočování bylo náročné na rychlost a postřeh. Stal se věčně nejvíc hladovým členem domácnosti. Netuším, kam ty hromady jídla dával, ale chtěla bych mít jeho trávení, protože na něm nebylo vůbec vidět, kolik toho sežral. Reagoval velmi hlasitým pískáním na otevírání ledničky, špajzu i králičí klece a dožadoval se čehokoli na zub, i když měl plnou misku (co kdyby králík něco dostal, a on ne, ta hrůza). Také byl objektem sexuální touhy Jimmyho, proto jsme je nemohli nechávat proběhnout společně. Skřítek 3. srpna 2009 i přes péči veterináře zemřel.
V kuchyni vříská žluto-zelená andulka, původně jsme si mysleli, že je to kluk, proto Kuba. Zjistili jsme, že kluk to není, měla být přejmenována, ale nějak k tomu už nedošlo. Naučila se napodobit zvuky mobilu (příchod SMS, vypínání...), zpěv ptáků ze zahrady a taky zdařile odpovídala morčeti - jejich příbytky byly vedle sebe. Stejně jako králík dokázala čímkoli mlátit o klec a přivádět mě tím k šílenství. Ani Kuba už s námi není, i on zemřel během prázdnin 2009.
Do ložnice přibylo 7. května 2009 terárium s gekonem obrovským, pojmenovaným Kvák. Jeho zvukové projevy uprostřed noci by dokázaly probudit i mrtvého. V novém domě bydlí Kvák na chodbě nad schody.
Kvák zemřel na začátku roku 2020.
Bílo-mourovatý kocour Vánočka a mourovatá kočka Truhlík k nám přibyli po odchodu Kuličky, aby měl kdo chytat myši kolem našeho nového domova. Oba zůstali odmalinka bez mámy a byli vypipláni hodnými lidmi. Už se nám pochlubili mnoha úlovky: krtkem, plchem, rejskem, hrabošem, ptákem, žábou, a dokonce i myší...
Přestože máme i od veterinářky potvrzeno, že Vánočka je kocour (s nesestouplými varlaty), v sobotu 16. července 2011 ráno u Terryho v boudě porodil 4 koťata. Jedno se narodilo mrtvé a jedno zemřelo za dva dny - nemohlo pít, protože mělo velký rozštěp horního patra. Přestěhovali jsme Vánočku s koťaty do předsíně. Hned dopoledne ve stejný den začala v pelechu u Vánočky a koťat rodit i Truhlík, a Vánočka jí úžasně pomáhala. Čistila novorozená koťata, překousávala pupeční šňůry, olizovala Truhlíka. I Truhlíkovi se narodila 4 koťata. Dnes je mají s Vánočkou dohromady - neřeší, která jaké kotě kojí, střídají se u nich nebo leží spolu v pelechu a koťata se kolem nich hemží. Co nejdřív půjdou kočky vykastrovat a koťata jsou na rozdání.
Přijel k nám takhle v červnu 2011 pán z pojišťovny a před naším domem prý po cestě lezla želva (čtyřprstá), málem ji přejel. Tak i ona už patří k nám, jméno zatím nemá. Želvu jsme nakonec věnovali majitelce zverimexu.
K dnešnímu dni tedy naše domácí minizoo čítá 12 zvířat (kůň, pes, 2 kočky, 6 koťat, gekon a želva)... Dříve jsme měli v domečku už tři jiné andulky. Dvěma se podařilo uletět z nového domova hned první den, za snaživé pomoci zvědavé dětské ručky, jeden andulák Matýsek nám umřel. Měli jsme i morče Bohouše, který také zemřel. Jeho sourozenec Jonáš, dnes velikosti menšího králíka, protože se má více než blahobytně, žije u mého bratra, resp. mamky.
Na jaře 2020 máme Terezku, sedmiletou fenu křížence yorkshire teriéra, koťata od Vánočky a Truhlíka - Berušku a Krysu, miniakvárium s rybičkami a dvě morčata, Chloupka a Proužka.